Kašperské Hory vznikly jako hornická osada ve 13. století a nazývaly se Hory Rejštejnské Horní a Dolní.
• Ve 14. století byly bohatým městečkem s doly na zlato. Postupně získaly řadu výsad (například povinnost vozků nocovat ve městě, výroční trh) přinášející místním měšťanům pravidelné příjmy. Při rozprodeji panství blízkého Kašperka, koupilo městečko v roce 1584 několik vesnic. Tehdy byly také Rejštejnské Hory povýšeny na královské horní město a po koupi hradu roku 1617 se ujalo jeho nynější jméno.
• Zlaté doly prosperovaly až do Třicetileté války, od té doby upadaly
• V okolí města a v celém Pootaví jsou sejpy, což jsou pískové kupy a zasypané jámy z dob rýžování a dolování zlata.
• Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí je kašna se sousoším.
• Renesanční radnice na náměstí byla pro svůj účel upravena roku 1597 ze dvou domů, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Na pravém štítu je městský erb, na levém orel s nápisem z roku 1698.
• Arciděkanský kostel sv. Markéty, původně sv. Linharta, vznikl v 2. polovině 14. stol. Je to gotická stavba, přestavěná roku 1883 po požáru v roce 1863. Tehdy byla postavena zejména nová věž. Kostel vymaloval roku 1898 F. Heiserer, vnitřní zařízení je barokní z počátku 18. století. Patří do něj gotická kamenná křtitelnice, dřevěná soška Panny Marie ze 16. století, náhrobníky ze 16. až 18. století. V monstranci jsou hrudky zlata těženého kdysi v okolí.
• Hřbitovní kostel sv. Mikuláše byl postaven v době kolem roku 1330 a je v půdorysu v podstatě shodný s kostelem farním. Stavebně byl upravován v letech 1700 a 1776. Z gotického období se zachovaly fresky v lodi a presbytáři (1332), sedile, portál, sanktuář a několik oken. Dřevěný strop lodi vymaloval roku 1700 V. A. Groff (narozený v roce 1635), jehož dílem je i hlavní oltář. Ostatní zařízení je barokní. Náhrobník je z roku 1347. Hřbitovní kostel sv. Anny má vnitřní vybaveni z konce 17. a poloviny 18. stol., jinak nemá žádné charakteristické slohové znaky. Freska z roku 1757 je dílem J. Hagera (1726 - 1781).
• Poutní kaple Panny Marie Sněžné byla postavena v 1étech 1850 - 1867 v pseudorománské slohu, ze sbírek občanů. Část hlavního oltáře je zbytkem gotické archy z konce 15. století.
• Gotický hrad postavený Karlem IV.(Karlsberg) po polovině 14.st. (první zmínka 1357)) jako strážný hrad poblíž zlatých dolů a obchodní cesty.
• Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. Důvody k založení tohoto stážního hradu byly tři. Ostraha zemské hranice se sousedním Bavorskem, ochrana zlatonosné oblasti Kašperských Hor, zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka.
• Architektonická dispozice hradního jádra představuje obdélný palác, srostlý do jednoho celku s obytnými věžemi.Takto vzniklé hradní jádro se nedotýkalo obvodového opevnění vnitřního hradu. Čelní stěny obou 30 metrů vysokých věží, které by mohlo ohrozit případné ostřelování z tehdejších vrhacích či metacích zbraní, neměly žádný otvor (kromě arkýře u západní věže) I když měl Kašperk statut hradu královského, nespravovala jej přímo královská komora. Král jej pronajímal takzvaným zástavním držitelům, většinou významným královým věřitelům, samozřejmě i s celým kašperským panstvím. Hrad se stal sídlem popravy, což znamenalo, že každému pánu na Kašperku příslušelo právo a povinnost pečovat o veřejný pořádek a bezpečnost, stejně tak jako stíhat provinilce v Prácheňském kraji (oblast jihozápadních Čech).
• Prvním zástavním držitelem hradu byl druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. Například v letech 1411 až 1454 přešel hrad do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka. Otec Petr, královský mincmistr, i jeho stejnojmenný syn patřili k stoupencům kalicha, proto se Kašperku vyhnula hrozba pustošivých husitských útoků. Naopak, mladší Petr Zmrzlík z hradu podnikal loupeživé nájezdy na území sousedních katolických Bavor. Ostatně ani ve své další historii nebyl tento šumavský hrad nikdy dobyt.
• Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. Když Zdeněk ze Šternberka zorganizoval v roce 1465 odbojné seskupení usilující o sesazení Jiřího z Poděbrad z českého trůnu, byl do tohoto odboje "zapleten" i Kašperk. Posádka proto se proto připravovala na obléhání královským vojskem. V této době byla pravděpodobně spěšně vystavena pevnůstka Pustý hrádek, stojící 400 m východně na výše položeném místě. Dnes zbylo z tohoto předsunutého opevnění jen torzo. Mezi významné držitele hradu Kašperk se zapsal i místokancléř a tajemník krále a císaře Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. Tento slezský rytíř hrad držel před polovinou 16. Století a svým rozhodným zákrokem zde v jihozápadních Čechách přispěl k hladkému potlačení pokusu o stavovské povstání v roce 1547. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes. Již za Karla IV. býval hrad velice často zastavován. V letech 1487 – 1520 patřil Śvamberkům, potom Roupovským, Vchyňským a r.1617 jej odkoupilo město Kašperské hory. To se hrad ale již připomíná jako pustý. Rozkaz Ferdinanda III. O boření hradů z r.1655 postihl i Kašperk.
• Další zajímavosti: Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Huť na zlatonosné rudy, archeologické naleziště
• Děkanství na náměstí
• Pranýř na Šibeničním vrchu
• Sýpka
• Kaple Panny Marie Klatovské
• Kaplička nad Rejštejnskou cestou
• Kaplička Pohraniční stráže
• Kaplička Grantl, u hřbitova
• Boží muka
Kašperské hory Obří hrad
• 5. - 7. století před Kristem - vznik dvou keltských hradišť s mohutnými valy Sedla a Obřího hradu - se dává do souvislosti se zdejšími výskyty zlata.
• Keltové dali Šumavě jméno Gabreta. Otava vychází z keltského Atawa, což znamená bohatá. Zlatonosnost Otavy a jejích přítoků byla v nejstarších dobách opravdu vysoká. Odborníci připouštějí na Otavě kromě zlatých šupinek a zrnek i celé valouny zlata.
• Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, je svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m . Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí.
• Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti.
• Po staletí si lidé z okolí nedovedli vysvětlit původ mohutných kamenných valů. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů. V jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici.
• Nálezy keltských mincí na Obřím hradě naznačují možnost druhotného využití hradiště v 2. - 1. století před n.l. jako zastávky na stezce z Podunají.
• V poslední době badatelé vyslovují domněnku o zvláštním účelu Obřího hradu. Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohražení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Lze rovněž připustit, že Keltové zde na Obřím hradě uskutečňovali posvátné oběti. Je známo, že tyto oběti se u Keltů přinášely v noci, za měsíčního svitu a obětováni byli bílí býci, nebo dokonce i lidé.
• stopy případných keltských šachet na Kašperskohorsku byly nejspíš zničeny pozdějším středověkým dolováním. Keltské rýžování signalizuje patrně nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Mezi argumenty pro keltskou těžbu zlata v horním Pootaví se řadí i zprávy o nálezech keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one